Potrat

4. září 2013 v 20:35 | Myška |  Téma týdne
Myšlenkou plánovaného či neplánovaného rodičovství se zabývá stále větší počet mladých dívek. Stoupá počet nezletilých matek, které nejsou zajištěné, studují, žijí u rodičů a o budoucím životě nemají ani potuchy. Nejsou schopny se postarat samy o sebe, natož o malé dítě, které vyžaduje velkou péči. Někteří mladí si to ani neuvědomují a pořídí si malého drobečka, aniž by tomu měli uzpůsobené svoje životní podmínky a mohli mu dopřát vše co potřebuje. Často pak dochází k tomu, že mladí rodiče nejsou připravení nést takovou zodpovědnost a dítě skončí někde v ústavu.

Další skupinou jsou slečny, které sexuální život moc neřeší a jsou přesvědčené, že když si kluk "bude dávat pozor", tak se nemůže nic stát. Stejně tak si někteří myslí, že při prvním pohlavním styku nemůžou otěhotnět. Což je blbost. Jenže pak mnohé z nich narazí...vynechá jim menstruace a tak jsou donucené zajít ke svému gynekologovi, který jim potvrdí, že jsou těhotné. V té chvíli vyvstává otázka.. co teď? Je důležité se k tomu postavit čelem a uvažovat jako dospělý člověk. Především to probrat se svým partnerem, týká se to přece i jeho. Otázkou je, jak se k tomu vaše druhá polovička postaví. Ty, které mají štěstí a milujícího partnera, se rozhodnou si mimčo nechat a společně začnou plánovat co dál. Ale co ten zbytek?

Bohužel, je stále dost případů, že se chlap zděsí a uteče. Protože na to ještě není připravený a nechá v tom ženskou ať si to vyřeší sama. Popřípadě jí dá ultimátum, že si to musí nechat vzít, jinak je mezi nimi konec. Jenže v tu chvíli se vám v hlavě vyrojí milion otázek.. Chci to dítě? Zvládnu se postarat o sebe i o dítě bez chlapa? Nebo mi záleží víc na vztahu s partnerem kterého nechci ztratit? Budu mít ještě možnost mít děti, když půjdu na potrat? Pokud je člověk mladý, dá se pochopit, že rovnou uvažuje nad možností potratu. Ale dalo se tomu přece předejít..a teď, když to dospělo až do téhle fáze s tím nechce mít nic společného a chce se zbavit toho "problému". Jenže tohle přece není řešení..tedy ano, je, ale za jakou cenu.

Vím, že to v dnešní době není jednoduché a že je těžké zajistit sebe i celou rodinu. Je důležité brát v potaz, jestli má člověk peníze, zázemí, stálého partnera a případně podporu rodiny, která mu pomůže. A také to, jestli by tohoto rozhodnutí později nelitoval. Jedna žena z dvaceti po potratu už nemůže mít děti. Já osobně si myslím, že je to otázkou názoru, ale pravděpodobně bych na něj nešla. Bála bych se, že už třeba mít děti nebudu. A asi bych nedokázala zabít toho malého drobečka, který za nic nemůže. Snažila bych se to zvládnout. Ale jak říkám, je to věc názoru, víry, vyspělosti a o tom, jaké má člověk hodnoty.. Samozřejmě jsou případy, ve kterých bych neváhala se rozhodnout pro potrat a to je znásilnění. Kdo by chtěl na tak traumatizující zážitek vzpomínat při pohledu na dítě, které by třeba ani nedokázal mít rád? V ostatních případech jsem ale proti. Věřím, že se to vždycky dá nějak udělat a člověk by měl tuto situaci brát zodpovědně a postavit se k ní čelem. A i v případě mladické nerozvážnosti..
 


Komentáře

1 Aailyyn Aailyyn | Web | 4. září 2013 v 21:50 | Reagovat

Tohle je nesmírně složitá problematika. Neplánované těhotenství se dá zvládnout, myslím psychicky. Můžeš si myslet, že ve dvaceti na mrně nejsi mentálně připravená. Když už se narodí, chtěj nechtěj dospěješ a postaráš se, protože musíš. Nakolik zodpovědně se k tomu postaví taky otec toho dítěte, nakolik tě podrží rodiče, zajistí ti zázemí, umožní dostudovat, pohlídají, přispějí financemi. Ocitnout se bez prostředků s mrnětem není žádný med. Mít mámu s tátou, kteří se dílem postarají, to už je lepší. Myslím si, že žádná máma nelituje, že dítě má, když už na to přijde. Jenže ten prcek tě taky nepotřebuje věčně. Těžko říct, jakým směrem pak člověku směřují ty úvahy. Dítko se osamostatní a ty asi trošku bilancuješ, žes mohla studovat, cestovat...

2 Myška Myška | Web | 4. září 2013 v 21:59 | Reagovat

[1]: To je pravda. Ale zase si říkám,že tím, že děti vyletí z hnízda život nekončí. Člověk si může užívat dál a splnit si to co chtěl třeba později.Ikdyž to už pak samozřejmě nemusí bejt tak snadný no, to je věc druhá.

3 Aailyyn Aailyyn | Web | 4. září 2013 v 22:27 | Reagovat

[2]: Navíc teda když je mu pár měsíců, tak nemáš na takové úvahy čas a kmitáš. Přebaluješ, krmíš, nosíš a to mrně to ani nevnímá. Když začne chodit do školy a máma se mu topí v úvahách, co všechno mohla, kdyby ho byla bývala neměla už v osmnácti...

4 Lokusta Lokusta | E-mail | Web | 5. září 2013 v 20:02 | Reagovat

To je téma... osobne si myslím, že na potrat by som šla len v prípade, keby bola u dieťa zistená vážna (psychická/fyzická) porucha. Možno. Sama síce nie som stavaná na to, aby som sa dokázala postarať o dieťa, ktoré je choré, no napríklad moja mama by bola vynikajúcou babičkou. Ak by prišlo k nečakanému tehotenstvu, dieťa by bolo zdravé, chlap by zdrhol a nešlo by o znásilnenie (tam človek nevie ako sa zachová) - dieťa by som si nechala a vychovávala ho zo zvyškom rodiny. Doma sme boli vychované v "rodinné typy". Vlastne nikto z mojej rodiny by mi nedovolil ísť na potrat. Čo sa týka rozhodnutia cudzích slečien, to je už na ich svedomí a vedomí.

5 Aailyyn Aailyyn | Web | 5. září 2013 v 22:39 | Reagovat

[4]: No, rodič "nutící" osmnáctiletou dceru, aby šla na potrat, zase není úplný Herodes, co ji, pokud si prosadí svou, vyhodí na ulici. Prostě rodiče chtějí to nejlepší pro své potomky, chtějí, aby studovali, obstojně vydělávali, mluví jim do výběru životních partnerů. A samozřejmě myslí na to, že výchova dítěte je vždycky o kompromisech a o tom, že dítě bude přednější než vy. Čili chtějí, abyste si tohle rozmysleli, jestli to už chcete a chtějí, aby nakonec i to malý vyrůstalo pokud možno v podmínkách, že má mámu, tátu, oba ho chtěli, oba se na něj těšili. Až se jednou prcek zeptá na tátu, tak se mu asi taky nevysvětluje zrovna snadno, že jsme ho tak úplně nechtěli a táta zdrhnul.

6 Kejtý Kejtý | Web | 6. září 2013 v 16:03 | Reagovat

Zavést povinnou sexuální výchovu na ZŠ. Klidně i na prvním stupni. Tlouct do dětí horem dolem v jaký případech a jak by se měly zachovat. Ne tuhle problematiku skrývat do rodinné výchovy a věnovat se jí jen pár hodin. Zabránit dětem chovat se neuváženě. To by byl základ. A potom by se problematika potratů snížila na vrozené vady. A to je téma zase jiné. Já jen, že jsem pro předcházení problémů a ne řešení.
A ano. Jsem pro potrat. Dítě co vychovává samotné dítě? Nevím. Je možnost, že tímhle ono starší dítě dospěje. Ale je to jak ruská ruleta. Pif paf! Radši aby skončil plod v odpadu na nemocničním sálku než v dětském domově.

7 Myška Myška | Web | 7. září 2013 v 21:15 | Reagovat

V článku jsem pominula život ohrožující stavy. Ve chvíli, kdy by dítě mělo neslučitelnou vadu se životem nebo by byla ohrožená matka i dítě, tak bych nad tím neváhala. Je to složitý téma a vždycky se najde nějaký ale a důvod proč ne a proč jo. Každej jsme jinej a řešíme věci rozdílně,takže nemůžeme říct, že je něco špatně nebo dobře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama