Říjen 2013

Na čem vlastně záleží?

28. října 2013 v 16:29 | Myška |  Ze života
V pátek jsem byla poprvý na praxi a dostala jsem na starost jednoho pána. Celou dobu se usmíval a vypadal tak jako spokojeně. Jenže mě u snídaně začal zlobit s tím,že si léky nevezme a žužlal si radši chleba se sýrem. Asi půl hodiny jsem u něj stála (léky jsem mu nadrtila) a snažila se ho přemluvit, ať si je vezme. Vždycky se na mě usmál a honem si kousnul do chleba,abych mu tu lžičku nemohla strčit do pusy. Nicméně..byla jsem neúspěšná. Vyhuboval mi, že nejsem dost trpělivá a že co nás to v tý škole učí, když jsme takoví hrubiáni. To mě zamrzelo, protože co se nemocnice týče, mám trpělivosti na rozdávání, ale v osobním životě je to poněkud horší. Tak jsem nad tím tak přemejšlela, co jsem udělala špatně a jestli jsem byla opravdu tak zlá jak říkal. Jenže já u něj opravdu nemůžu stát půl dne, abych do něj ty léky dostala.

Dneska po víkendu byl strašně zmatenej, ale pořád tak šibalsky koukal. Občas něco brouknul, ale usmíval se a vypadalo to, že je v pohodě. Když jsem o něm mluvila se staniční, tak říkala, že už prostě ví, že tu dlouho nebude a proto je takovej. Za víkend co jsem tam nebyla umřeli asi dva lidi a celkově to tam bylo dneska nějaký ponurý. Taky tam máme bábinku, který je 95 let. Což je neuvěřitelný. :) Ale bohužel má občas halucinace a pořád dokola opakuje, že taky umře. Že to cítí, že už musí odejít a je jí líto, že tu nechá svoje děti. Při obědě mi dokonce řekla, že už umřela.

Nejvíc mě mrzí, že takovýhle lidi tam zůstávaj a umíraj sami. Za tím pánem přišla (zřejmě) jeho manželka se synem, ale když viděli, že mu nesu oběd, tak radši rychle odešli. Bábinka zase celou dobu volala svýho vnuka, kterej za ní měl přijít. Já vim, že péče o nemocnýho a třeba těžce zmatenýho člověka je namáhavá a psychicky náročná, ale copak k sobě lidi nemaj žádný citový vazby? Když někomu něco je, tak ho šoupnou do nemocnice a dokud nebude uplně zdravej,tak ho doma nechtěj. To nejsou lidi, ale normální hyeny. Spousta z nich je ráda, že se toho starouška zbaví a bude se o něj starat někdo jinej a dávaj jim to patřičně najevo, že jsou jim na obtíž. Všichni budeme jednou starý a budeme potřebovat péči a lásku našich nejbližších. Budeme chtít vědět, že ať se s náma stane cokoliv, že nebudeme sami a někdo bude s náma. Ale to si většina lidí v dnešní době neuvědomuje, dokud se do tý situace nedostane. Radši myslí jenom na sebe a trápení ostatních je nezajímá, ikdyž je to jejich rodina.. A někdy jsou na ně opravdu zlí.

Přála bych každýmu strávit aspoň jeden den v nemocnici. Aby si vyslechl životní příběhy pacientů, viděl jejich vděčnost, ikdyž trpí. Aby se jim přerovnali hodnoty a uvědomili si, na čem doopravdy záleží a co je ve srovnání s tím úplná hloupost. Bohužel je mezi námi spousta lidí, kteří realitu nikdy neuzří.

Když se někdo chová jako naprostej blbec..

27. října 2013 v 18:26 | Myška |  Ze života
Jsou chvíle, kdy bych se nejradši zahrabala 150 metrů hluboko pod zem a už nikdy nevylezla. Všechno si umim pěkně podělat, všechno zkazim a chovám se jako naprostej idiot. Proč? Protože prostě někdy nevim, kdy je něčeho dost a tak prudim dál a podělám uplně všechno co se dá.

Nejhorší je, když tim ublížíte člověku, na kterym vám záleží ze všech nejvíc.. A uvědomíte si to až ve chvíli, kdy s váma nechce mluvit a nechce vás ani vidět. Jakoby se tomu nedalo předejít..jenže když je někdo blbej,tak je prostě blbej. A u mě to platí zřejmě dvojnásob. Nechápu, jak můžu bejt tak pitomá..

Každej jednou v životě potká někoho, o kom je přesvědčenej, že by s nim chtěl strávit zbytek svého života. Sdílet s ním svojí radost i smutek, starat se o něj, když ho něco trápí nebo je nemocný. Ráno se vedle něj probouzet, vidět ten nejkrásnější úsměv a vědět, že patří jenom vám. Někoho, kdo má příjemnej hlas, kterym vás hned uklidní. Někoho, kdo když vás obejme, tak tím dá najevo tolik pocitů, štěstí, lásky a pochopení, aniž by cokoliv řekl. Plánujete společnou budoucnost a představujete si, co všechno spolu zažijete, kam se podíváte, kam se ve vztahu dál posunete.. Děláte hlouposti, bláznivě se smějete a škádlíte, nebo jenom vedle sebe sedíte a tiše mlčíte, ale přesto se nenudíte. Víte, že člověk, kterého máte vedle sebe, je jiný než ostatní a až s ním víte, co vám dříve chybělo. Jste rozhodnutí se ho držet a už nikdy nepustit. Pevně chytit své štěstí do ruky..

...ale pak uděláte nějakej kopanec a bojíte se, co bude dál.. Musíte o své štěstí bojovat. Ale já se nevzdám..

Boty na podpatku? Nic pro mě.

21. října 2013 v 19:50 | Myška |  Ze života
Před měsícem jsem úspěšně hlásala,že mám nový botasky a že mi konečně bude teplo. Noo,neradovala jsem se z nich dlouho. Včera v tom ceďáku co tu byl mi praskla podrážka a nateklo mi do nich. Takže jsem dneska musela jít do školy v kozačkách a ikdyž už v nich umim chodit,tak jsem čekala, že se každou chvíli zabiju. No ale nejhorší byla cesta domu, protože na mě na nádraží čekal L. a šli jsme pěšky. Myslela jsem, že mi ty nohy upadnou, boty sundám a dojdu domu bosa. :D Ale nedala jsem se a cestu domů zvládla. Takže jsem kecky byla vyreklamovat a naštěstí tam byla nějaká hodná pani,takže mám nový. A musim říct, že jsou mnohem pohodlnější. :) A taky hezčí.. Ale mám ponaučení, už v životě nepůjdu tak daleko v botech na podpatku.

Ve škole je teď docela blázinec, ve čtvrtek končí výuka a od pátku máme praxi v nemocnici. První měsíc budu na interně a v prosinci potom na chirurgii. Docela se těšim, až zase budu opečovávat staroušky a poslouchat jejich příběhy, budu moct dělat všechny ty odborný výkony a budu si připadat užitečná. :) Někdy se mi do práce nechce, ale stačí jedinej upřímnej úsměv pacienta a vřelej stisk ruky a hned mám lepší den. Jsou prostě věci a vstřícná gesta, která jsou k nezaplacení.

Takže se ještě 4x vyspinkám a pak budu dlooouhý dva měsíce těšit pacienty svojí přítomností. Noo, doufám, že se těšej, protože já už docela jo. :)

Goo Goo Dolls - Here is gone

13. října 2013 v 22:50 | Myška |  Muzika
Když člověk dospívá, přemýšlí, hledá se a potřebuje inspiraci do budoucnosti, tak se úchyluje k vyjadřování svých pocitů pomocí hudby. Jsou tři lidé, kteří mě na poli hudby hodně ovlivnili a jsem jim za to vděčná, protože jsem se díky nim našla. Jeden z nich mě přivedl ke Goo Goo Dolls..Jsou vážně úžasní. :)


Jsem na zabití

12. října 2013 v 17:56 | Myška
Mám takovej pocit, že se asi brzo zcvoknu. Asi zažívám druhou pubertu nebo já nevim. Myslela jsem si, že jsem už stará na to, abych vedla sourozenecký hádky a hádala se s někym od rána do večera. Ale evidentně jsem se zmýlila. Druhá možnost je, že jsem strašně nepřizpůsobivej a protivnej člověk. Ta druhá možnost se mi teď jeví asi jako víc pravděpodobná. No nevim...asi bych o tom měla popřemejšlet.

A nebo už jsem moc stará na to, abych dokázala vystát takhle malý děti. Potřebuju svuj klid a nemám ráda, když mě někdo pořád otravuje. Jenže je to moje ségra,že jo...jako jo, já jí mám ráda. Jsou dny,kdy s ní koukám na pohádku a ona mi sedí na klíně, ale asi tak 99% dní je to tak, že jí mám plný zuby a nejradši bych jí zabila. Nevim proč to tak je a jsem na ní skoro pořád hnusná, ale já na to prostě nemám nervy. Ona si dělá co chce a nikoho v ničem neposlechne. Prostě na ní nic neplatí...

A hryže mě svědomí, že jsem na ní pořád hnusná. A i ve chvílích kdy nechci, ale nevim proč to tak je. Uvědomuju si to, ale fakt toho je na mě moc a já to nezvládám. Vždycky jsem chtěla mít aspoň dvě děti, ale jestli se ze mě stane ještě větší protivka, tak si je snad ani pořizovat nebudu. Kdo by to pak se mnou vydržel..

Nezkušený rozhodčí na soutěži ve vaření chilli

5. října 2013 v 18:33 | Myška |  Na dobrou náladu
Poznámky nezkušeného rozhodčího jménem Frank z východního pobřeží: "Nedávno jsem byl poctěn pozváním k rozhodcování na soutěži ve vaření chilli. Jeden z rozhodčích totiž onemocněl a já se zrovna ptal jednoho z rozhodčích, kde najdu stánek s pivem. Zbývající dva rozhodčí (rodilí Texasané) mě ujistili, že to chilli není tak ostré, jak se říká, a kromě toho mezi ochutnávkami se splachuje pivem, které dostanu v neomezeném množství zdarma. Takže jsem nabídku přijal."

Následují opisy bodovacích lístků:

#1: Mikova Příšerná šílená pálivá strašná obluda
Sudí 1: Moc rajčat. Příjemně rychlý nástup.
Sudí 2: Jemná, osvěžující chuť rajčat. Nijak výrazně ostré.
FRANK: Kurvafix, co je to za svinstvo? Slouplo by to barvu ze silnice! Plameny uhasilo až druhé pivo. Doufám, že tohle bylo to nejhorší, co mě mohlo potkat; tihle Texasani jsou fakt cvoci.