Na čem vlastně záleží?

28. října 2013 v 16:29 | Myška |  Ze života
V pátek jsem byla poprvý na praxi a dostala jsem na starost jednoho pána. Celou dobu se usmíval a vypadal tak jako spokojeně. Jenže mě u snídaně začal zlobit s tím,že si léky nevezme a žužlal si radši chleba se sýrem. Asi půl hodiny jsem u něj stála (léky jsem mu nadrtila) a snažila se ho přemluvit, ať si je vezme. Vždycky se na mě usmál a honem si kousnul do chleba,abych mu tu lžičku nemohla strčit do pusy. Nicméně..byla jsem neúspěšná. Vyhuboval mi, že nejsem dost trpělivá a že co nás to v tý škole učí, když jsme takoví hrubiáni. To mě zamrzelo, protože co se nemocnice týče, mám trpělivosti na rozdávání, ale v osobním životě je to poněkud horší. Tak jsem nad tím tak přemejšlela, co jsem udělala špatně a jestli jsem byla opravdu tak zlá jak říkal. Jenže já u něj opravdu nemůžu stát půl dne, abych do něj ty léky dostala.

Dneska po víkendu byl strašně zmatenej, ale pořád tak šibalsky koukal. Občas něco brouknul, ale usmíval se a vypadalo to, že je v pohodě. Když jsem o něm mluvila se staniční, tak říkala, že už prostě ví, že tu dlouho nebude a proto je takovej. Za víkend co jsem tam nebyla umřeli asi dva lidi a celkově to tam bylo dneska nějaký ponurý. Taky tam máme bábinku, který je 95 let. Což je neuvěřitelný. :) Ale bohužel má občas halucinace a pořád dokola opakuje, že taky umře. Že to cítí, že už musí odejít a je jí líto, že tu nechá svoje děti. Při obědě mi dokonce řekla, že už umřela.

Nejvíc mě mrzí, že takovýhle lidi tam zůstávaj a umíraj sami. Za tím pánem přišla (zřejmě) jeho manželka se synem, ale když viděli, že mu nesu oběd, tak radši rychle odešli. Bábinka zase celou dobu volala svýho vnuka, kterej za ní měl přijít. Já vim, že péče o nemocnýho a třeba těžce zmatenýho člověka je namáhavá a psychicky náročná, ale copak k sobě lidi nemaj žádný citový vazby? Když někomu něco je, tak ho šoupnou do nemocnice a dokud nebude uplně zdravej,tak ho doma nechtěj. To nejsou lidi, ale normální hyeny. Spousta z nich je ráda, že se toho starouška zbaví a bude se o něj starat někdo jinej a dávaj jim to patřičně najevo, že jsou jim na obtíž. Všichni budeme jednou starý a budeme potřebovat péči a lásku našich nejbližších. Budeme chtít vědět, že ať se s náma stane cokoliv, že nebudeme sami a někdo bude s náma. Ale to si většina lidí v dnešní době neuvědomuje, dokud se do tý situace nedostane. Radši myslí jenom na sebe a trápení ostatních je nezajímá, ikdyž je to jejich rodina.. A někdy jsou na ně opravdu zlí.

Přála bych každýmu strávit aspoň jeden den v nemocnici. Aby si vyslechl životní příběhy pacientů, viděl jejich vděčnost, ikdyž trpí. Aby se jim přerovnali hodnoty a uvědomili si, na čem doopravdy záleží a co je ve srovnání s tím úplná hloupost. Bohužel je mezi námi spousta lidí, kteří realitu nikdy neuzří.
 


Komentáře

1 Aailyyn Aailyyn | Web | 28. října 2013 v 20:18 | Reagovat

No, hodně lidí péči o nemohoucího seniora přehraje prostě na nemocniční personál. Myslí si, že když nechá dědu nebo babičku v péči profesionálů, tak udělá nejlíp. Protože já nevím, jaké léky mu dát, co s ním udělat, když se vzpírá. Lékař nebo sestřička to vědět přece musí, když má na to školu, myslejí si. To, že lékař nebo sestřička jsou taky lidi a tak se z tohle důvodu s pacienty občas nepářou, protože takových je na oddělení moc a času málo, to už vidět není. A když je, tak je personál za nelidské hulváty.

2 Denise Brooks Denise Brooks | Web | 29. října 2013 v 13:36 | Reagovat

Musí to být docela těžká práce dle tvého vyprávění, to myslím na psychiku. Já se stáří docela bojím, protože si nedokážu představit, že ztratím lidi, na kterých mi záleží.

3 Lů | Web | 31. října 2013 v 19:34 | Reagovat

S tvým článkem souhlasím, poznala jsem na praxích totéž.. a nikdy nechci dopustit, abych byla taková.. :/
Nedokážu si ani představit, že bych své nejbližší nechala při nějakých problémech v nemocnici a nezajímala se o ně.
A bojím se i toho až já zestárnu. :/ Nikdy nechci zažít to, co jsem viděla v nemocnicích, domovech, ústavech apod. :)
I přesto, že se tam profesionálové snažili poskytnout tu nejlepší péči, nikdy to nenahradí blízkou osobu a rodinu. :(

4 Nellie Happiness Nellie Happiness | Web | 3. listopadu 2013 v 15:05 | Reagovat

Mně je těch lidí strašně moc líto, ale nadruhou stranu bych to vůbec nezvládala v takové práci..

5 Reminiscence Reminiscence | 3. listopadu 2013 v 22:52 | Reagovat

Někdy je těžké vidět své blízké v takovém stavu. Někdy je těžké se s tím smířit. Někdy je těžké vůbec žít....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama