Leden 2014

Nightwish - Amaranth

20. ledna 2014 v 17:25 | Myška |  Muzika
Muzika odpovídající mému aktuálnímu rozpoložení o zkouškové. :) Sice nepatří do mého obvyklého playlistu, ale občas si je ráda poslechnu. :)


Nejobávanější zkouška za mnou

20. ledna 2014 v 17:19 | Myška |  Ze života
Je to domáá!! :) Jsem šťastná jak blecha. Po tom co jsem odjížděla z testu zdrcená s tím, že jsem to fakt zvorala, jsem to nakonec nějakym záhadnym způsobem udělala. Mám to za 3, ale co...tak hlavní je, že to mám. Zbejvaj mi ještě 4 zkoušky, s tím, že na tu jednu půjdu určitě na opravnej termín, protože opravdu nevím, z čeho se učit. Protože prakticky žádný materiály nemáme a ani nějaký témata. Takže nashle v únoru.

A taky.. potřebuju, ale nutně nakoupit aspoň po dvou kusech nějakej peeling, pleťovou vodu a podobný serepetičky. Protože..no prostě to je děs. Škoda mluvit. A nejvíc mě štve ta dírka uprostřed čela, která tam je už kolik let a už asi nikdy nezmizí. Možná mi tam roste třetí oko. Ách jó.

Taky si občas říkáte, že něco chcete, ikdyž to vůbec nepotřebujete? Já si to poslední dobou říkám pořád. Chtěla bych spoustu věcí, ale bohužel moje možnosti jsou velmi omezené. No nezbývá mi zatím nic jiného, než jen koukat.

Jinak opravdu oceňuju to, že mi někdo předem zorganizuje den, aniž bych k tomu mohla něco říct. Zvlášť když se to týká uklízení celýho bytu a podobnejch věcí. Jako kdybych tu bydlela jediná...zřejmě bych měla někomu připomenout počet členů naší bláznivý rodinky.

Když si každý vede svou..

13. ledna 2014 v 13:04 | Myška |  Ze života
Ať žijou neschopný lidi. Fakt že jo. Ty přímo miluju. A uplně ze všeho nejradši se koupu ve studený vodě. Protože když je člověk nachcípanej, neni nic lepšího, než si dát ledovou sprchu. Ááá...bože já mám takovej vztek.

Před rokem jsme se s rodičema přestěhovali a máma říká tomu svýmu, ať přepne ten boiler na noční proud. Navíc byly problémy se smlouvou u elektrárny, takže jsme jim jeden měsíc platili asi 2x. Pak asi 2x nějakej nedoplatek. No a tak se po roce! šel podívat k tomu boileru a zjistil,že ta elektřina měla vytápět i topení. Jenže háček je v tom, že my si sami zatopit nemůžem. V baráku jsou krbový kamna a ty vytápěj celej barák, ale hlavně že mně je tady v podkroví furt zima. Nicméně, to topení jelo teda na prázdno a on ten boiler vypnul. No já myslela, že mi cvakne..asi 3 dny ta voda tekla aspoň tak nějak trochu teplá nebo vlažná, takže se to dalo. Ale dneska? Vlezu do sprchy, kohoutek otočenej naplno a teče ledová. Jako já nevim, jestli on nepřemejšlí nebo je mu to prostě jedno.

50x mu člověk něco řiká, že potřebuje doma něco opravit, něco udělat...néé, on nemá čas. Přitom sedí doma u televize a jenom se cpe. Jo já chápu, že vydělává a je unavenej z práce. A taky neni nejmladší. Ale přece když je doma něco potřeba, tak to má jít udělat a né až když se něco po***e. Takže v dohledný době můžu dát sbohem horký sprše a vyhřejvání se, když mi bude zima. Protože než to zase zapne, tak uplyne dloooouhá doba.

Jinak asi tak 4 dny spim teď v rámci možností normálně. Ty bláznivý stavy mám furt, tak nevim jestli se to lepší nebo ne. Ale ikdybych se nezbláznila z toho, co na mě večer padá za nálady, tak se asi zcvoknu z toho co je doma. Doufám, že nikdy takhle nedopadnu, protože bych toho chlapa musela zabít. Pevně věřim, že aspoň vy se máte líp a nemusíte řešit takový blbosti..

Další bezesná noc..

7. ledna 2014 v 18:05 | Myška |  Ze života
Je večer. Všichni zasedají ke stolu k večeři nebo odpočívají u televize. Jen do mojí hlavy se pomalu zase vkrádají černé myšlenky a utlačují poslední kousíčky něčeho pozitivního. Prostupuje do mě tma a hrozný strach, cítím úzkost a čím víc se snažím na to nemyslet, tím víc ten pocit sílí. V hlavě mi bliká jediné: smrt a co bude po ní?

Vím, že to není nic nenormálního. Spousta lidí na to myslí nebo se smrti bojí, ale zajímalo by mě, proč mě začaly přepadat tyhle stavy úzkosti právě teď. Nemůžu spát, doslova mě ten strach pohlcuje. Rozbuší se mi srdce a když zavřu oči, pocit úzkosti ještě zesílí. Nemám před tím kam utéct a jsem vydána napospas svému vlastnímu já a myšlenkovým pochodům v mé hlavě. Marně se snažím najít příčinu toho, proč se mi tohle před spaním stává. Jsem dlouho do noci vzhůru a usínám až k ránu. Pak spím přes den a jsem hrozně unavená a nemám na nic sílu. Nic nezvládám tak jak bych chtěla, protože jsem unavená. V noci se bojím usnout, že se mi budou zdát noční můry a jediné kdy se trochu vyspím je přes den. Jenže mi začalo zkouškový a já takhle nemůžu pokračovat dál..

Jsem pořád unavená a mám možná o trochu víc starostí než předtím, ale nepřijde mi, že by se situace nějak zvlášť změnila. Potřebovala bych někde nabrat energii a zbavit se těch strašnejch pocitů. Nevím, jestli je toho na mě víc než si třeba připouštím nebo jestli se u mě nerozvíjí nějaká porucha osobnosti nebo paranoia. Děsim se toho, že se jednou probudím a budu třeba věřit tomu, že na mě venku čekají malí zelení trpaslíci a já z baráku prostě nevylezu. Né, nejspíš přehánim...ale opravdu jsem bezradná a nevím co mám dělat. Nedokážu se toho zbavit a na to, abych to s někym řešila mi to přijde hloupý..

Třeba je to všechno jenom dočasný a já si to jenom namlouvám, ale i tak mě to obtěžuje. Tyhle záchvaty úzkosti mám zatím jen pár dní, ale ten všeobecnej pocit strachu už trvá delší dobu. Doufám, že to všechno samo odezní a mám třeba jen špatný období. Zbláznit se by bylo to poslední, co bych ještě potřebovala.. A kdyby tohle zjistil přítel, nejspíš by mi řekl, že přeháním a ať na to nemyslím. Jenže ono to prostě nejde. Přes den jsem v pohodě a večer to na mě padne. A já nechci, abych kvůli něčemu takovýmu ztratila lidi, na kterejch mi moc záleží..